Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje
Obor Výroba chodských krojů
Marie Langová, Postřekov
Paní Marie Langová, rozená Konopová (1956), se narodila do malé dolnochodské vesničky Valcha-Havlovice u Domažlic, z níž pochází i její tatínek, zatímco maminka je původem z hornochodského Postřekova. Sem se naopak provdala paní Langová, nyní vdova a maminka dvou dospělých dětí. Vyučila se šičkou v závodě Šumavan Domažlice. Několik let šila německé kroje a malovala keramiku. Chodské kroje šije 25 let, od doby, kdy její dcera s přítelem vstoupili do Národopisného souboru Postřekov. Bylo třeba ušít dámský a pánský kroj. Od té doby má živnost na šití a půjčování chodských krojů. Naučila se také třásnit šátky, vyšívat vesty, kazajky, kabáty, šátečky do ruky a dělat věnečky na hlavu. Kroje šila chebské, pražské, chotěšovské, plzeňské od Tachovska po jižní Čechy, hornochodské i dolnochodské. Pro hudební školy, kapely, ale i do Ameriky, Německa a Chorvatska. Aktuálně je již několik let v důchodu, nicméně stále pracuje s ambicí došít kroje místnímu souboru, a to hlavně dětskému, který má padesát členů. Šije a vyšívá ručně, dále používá průmyslový šicí stroj, stroj k začišťování, stroj na děrování dírek na knoflíky a průmyslovou žehličku žehlící pouze na principu páry. Po celou dobu se snaží zachovat materiály a střihy v původní podobě – používá např. brokát, kašmír, dyftýn, klot, plátno, kanafas, dále různé stuhy, portičky a prýmky. Stejně jako ostatní švadleny se však při výrobě krojů často potýkala se značnými problémy ohledně dostupnosti potřebných látek. V regionu často nebyly k sehnání vůbec nebo jen ve špatné kvalitě. Proto se musela obracet i na výrobce a dealery z Moravy. Paní Langová také provozuje půjčovnu chodských krojů, v níž nabízí na sto dětských, dámských i pánských krojů. Kroje půjčuje na rodinné oslavy, poutě, svátky, křtiny i focení a ráda by ji v budoucnu předala dceři. Její nejnadějnější žačkou, kterou zapracovala od základu do šití krojů, je paní Denisa Drahunská, která je v současnosti schopná samostatně chodské kroje nejen šít, ale i vyšívat, a třásnit šátky. Pravidelně se docházejí učit i další dva zájemci, jeden z nich je muž. Paní Langová též dlouhodobě spolupracuje s infocentrem v Klenčí pod Čerchovem a zúčastňuje se řemeslných akcí, kde vystavuje a vyšívá části krojů, prodává šité hračky z kanafasu, a když je třeba, tvoří s dětmi. Již několik let vystavuje a prodává na slavnosti „Výhledy“, též v Klenčí pod Čerchovem. Je zakladatelkou „Muzea Chodských krojů“ v Postřekově v budově staré školy, které provozuje s paní Burešovou (také švadlenou) již šestým rokem. V muzeu je 46 krejčovských panen a torz a jsou zmapovány oblasti nošení krojů, svatby, pohřby i všední dny. V muzeu popisuje slovně kroje a zajímavosti při jejich šití a v případě zájmu učí vázání šátků a pantlů.
foto: Václav Silha (1), Jan Kavale (2, 3, 4, 5), Bc. Radek Zuber (6)
