Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje
Obor Řezbářství / betlémářství
Karel Tittl, Velhartice
Pan Karel Tittl (1954) se narodil v plzeňské železničářské rodině. Už od malička tíhnul k práci se dřevem. V 15 letech nastoupil dvouleté studium na lesnickém učilišti na Modravě, fungujícím v této šumavské obci mezi lety 1961 - 1982. Kromě standardního studia se zde však začal individuálně věnovat i řezbářskému řemeslu. Bezprostředně po vyučení v roce 1970 přijal zaměstnání u polesí Modrava. Profesionální práce v lese ho provázela i podstatnou následující etapou života, kdy se ovšem nadále soukromě věnoval i dřevořezbě. Po roce 1989 s podporou kolegy z práce Helmuta Honese získal zaměstnání v Bavorsku. Tam se také seznámil s místním řezbářem, rodákem z Horské Kvildy (v níž tehdy Tittlovi žili), přezdívaným "Svatý", od kterého získal velmi mnoho cenných řemeslných dovedností a znalostí. V Bavorsku se Karel Tittl též poprvé setkal s praktickým použitím řezbářského kopírovacího stroje, který dodnes používá na repliky větších děl. Po půl roce práci lesního dělníka v Německu opustil a začal se naplno věnovat řezbářství, a to zejména betlémům, při jejichž výrobě ještě zpočátku spolupracoval se zkušenějšími řezbáři z blízkého i vzdálenějšího okolí. Ti do betlémů zhotovovali figurky, zatímco Karel Tittl měl na starosti vše ostatní. Později se Karel Tittl začal věnovat také restaurování a opravám dřevěných sakrálních plastik, k čemuž bylo nutné získat také patřičné teoretické znalosti. Ty nabývá Karel Tittl nejvíce pilným samostudiem, díky němuž má jeho tvorba svůj vlastní nezaměnitelný charakter. Ve svém řemesle byl autor velmi výrazně ovlivněn lidovým naivním uměním Šumavy. Převážnou většinu jeho děl můžeme zařadit do kategorie drobného sakrálního umění. V jeho tvorbě však nalezneme také ryze světské motivy i umění užitné, jako je realizace odpočívadel pro stezku A. Stifftera. Nejpodstatnější a nejtypičtější náplní jeho tvorby jsou však stále betlémy. V současnosti má Karel Tittl dvě samostatné dílny. Jednu přímo ve Velharticích, druhou v nedalekých Přestanicích. Při své práci využívá téměř výhradně lipové dřevo. Z časových důvodů svá díla neopatřuje polychromií a nekoloruje. V tomto směru využívá spolupráci s externími řemeslníky, zejména manželi Balcarovými z Náchoda, kteří vybrané plastiky a betlémové figury opatřují sádrovou polychromií a kolorují je olejovými barvami. K řemeslu vedl Karel Tittl též oba své syny, profesionálně se mu však dosud věnuje pouze mladší syn Martin, který se aktivně podílí na veškeré činnosti rodinného řezbářství. Vedle toho si Karel Tittl průběžně vyškolil několik dalších následovníků, s nimž dodnes spolupracuje při výrobě figurek do svých betlémů. Svými znalostmi a zkušenostmi přispěl také k založení dalšího šumavského řezbářství, které na Kašperských Horách provozuje pan Vladivoj Hrach, rovněž žák Karla Tittla. Vyjma kostelních či velkých mechanických betlémů, zhotovuje velhartická dílna otce a syna Tittlových také drobnější rodinné přenosné betlémy, ať již skříňkové či skládané. Výjimečně lze v autorově díle nalézt také betlémy blokové. Velhartická dílna Karla Tittla tak zhotoví i ke třem stům betlémů ročně. Ve skladbě betlémů a ve vztahu k typům betlémových figur se Karel Tittl drží tradičních předloh. V některých případech (často na vyžádání objednatelů) však betlémy obohacuje také o další moderní prvky (výjevy z regionální historie, peklo a nebe, postavy druidů apod.). Rozměrné skládané betlémy patří také k nejznámějším autorovým realizacím, ať se jedná o Sušický mechanický betlém (2004) zhotovený pro Muzeum Šumavy Sušice ve spolupráci se sušickým řezbářem Pavlem Svobodou, betlém velhartický (2010) umístěný v Tittlově dílně, či betlém železnorudský, vystavovaný každoročně v kostele Panny Marie Pomocné z Hvězdy (2013). Svým dlouholetým společenským působením na Šumavě a zejména pak provozováním řezbářského řemesla se Karel Tittl řadí k nejvýznamnějším osobnostem tohoto regionu. Byl mezi prvními, ne-li zcela prvním, kdo v oblasti Jihozápadní Šumavy vzkřísil řezbářské řemeslo a stal se také inspirací pro mnohé další. Od roku 2003 je Karel Tittl členem Sdružení výtvarníků ČR a v roce 2005 se stal členem Unie výtvarných umělců ČR.
foto: Jan Kavale (1, 2, 3, 4), Mgr. Michal Chmelenský (5, 6)
