Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje,obor Bednářství
Josef Hrůza, Kyšice
Josefa Hrůzu (1956) profesně charakterizuje záviděníhodný zájem a zápal do celoživotně vykonávaného řemesla. Po absolvování základního vzdělání v Plzni se věnoval v Plzeňském Prazdroji po tři léta učebnímu oboru bednář. Učňovskou zkoušku vykonal v září 1974 a podniku je od té doby věrný i jako zaměstnanec. Bylo to rok před ukončením výuky bednářů v podnikovém učilišti.
V rodině Josefa Hrůzy se bednářství nikdo nevěnoval, ani nevěnuje. Svůj vztah k legendárnímu plzeňskému pivovaru získal Josef Hrůza patrně díky svému dědečkovi Josefu Brejchovi, který zde nejdříve pracoval v pivovarských sklepech, později rozvážel pivo koňským povozem a nakonec první automobilovou cisternou.
Činnost bednářů se od poloviny 70. let orientovala zejména na údržbu transportních a ležáckých sudů a spilečních kádí. Ze služebně starších kolegů se tehdy mladému Josefu Hrůzovi věnoval především Rudolf Štěpán. Bednářská velkovýroba skončila přechodem na výrobu v cylindrokonických tancích v Plzeňském Prazdroji v roce 1992. Zbylým bednářům v té době ubývá odborné tvořivé práce a nakonec je jim přidělována i údržba a montáž palet. Na konci 90. let byli bednáři dokonce propuštěni a krátký čas pracovali pro pivovar jako osoby samostatně výdělečně činné. Do stavu pracovníků pivovaru byli znovu přijati v roce 2001 z podnětu PhDr. Jindřišky Eliáškové (tehdejší manager Tourism&Heritage Plzeňského Prazdroje), která se výrazně zasloužila o obnovení bednářství v Plzeňském Prazdroji a o faktickou záchranu tohoto ohroženého řemesla v Plzeňském kraji.
V současnosti tvoří pivovarskou bednářskou partu osm zručných řemeslníků, kteří se zpravidla rekrutují z řad zkušených truhlářů, tesařů a dřevomodelářů. Jejich vedoucím se oficiálně od 11. září 2007 stal mistr bednář Josef Hrůza. Ve stejném roce byla otevřena i nová bednářská dílna v objektu bývalé říční vodárny. Současní bednáři se v ní nevěnují jen údržbě a opravám starých pivovarnických nádob, ale také odborné výrobě nových ležáckých či transportních sudů a kvasných kádí, jako náhrada za fyzicky dožilé nebo pro stylové vybavení pivnic. Na objednávku umí ale plzeňští bednáři v čele s Josefem Hrůzou vyrobit v různých objemových velikostech také poháry, korbele, květináče, kadečky, vědra, hrotky (rovná nádoba) a kádě. Některé nádoby se zhotovují také z vícero druhů dřeva pro dosažení efektu barevnosti těchto předmětů, např. v kombinaci dubu a švestky. Téměř celá výrobní produkce bednářské party Josefa Hrůzy je zaměřena na podporu pivovarnictví a Plzeňského Prazdroje.
Josef Hrůza si aktivně udržuje vysokou míru poznání ve svém oboru a je mu tedy znám i výrobní program ostatních významných bednářských dílen v České republice.
Josef Hrůza reprezentuje živé mistrovství v oboru bednářství a dokonale ovládá všechny výrobní postupy od vytipování správného dřeva, přípravy dužiny, stavby a následného bednění sudu až k jeho smolení, od drobných soudků až k mnohahektolitrovým transportním sudům.
Josefu Hrůzovi byl v roce 2012 udělen titul Nositel tradice lidových řemesel.
foto: archiv Plzeňského Prazdroje, a.s., archiv Plzeňského kraje (Josef Kuželka)
